Proč je taková???

Dnes je 29.července.1978...Je to den,kdy moje matka Samanta zemřela a tím mě zárověň opustila.Když jsem chodila celý den po prázdném bytě mojí mámi kde jsem vyrůstala a žila necelých 20 let.Měla jsem divný pocit z toho že je moje máma pořád semnou nebo spíše vedle mě nebo za mnou.Bojím se že když se probudím a otevřu oči ona tam bude a bude se na mě dívat a smát se mi do očí.To ona uměla nejlépe.Bála jsem se chodit domů,protože mě mlátila a smála se u toho.Když jsem brečela a říkala ať už mě nechá,začala se smát a začala mě mlátit ještě víc.Bála jsem se chodit do školy s tričkem s krátkým rukávem nebo se na tělocvik převlékat v jedné místnosti s dívkami jelikož jsem měla po celém těle modřiny a boláky.Vždy jsem celý den probrečela.Neměla jsem kamarády a příbuzní od nás dávali ruce pryč a dělali že s námi nemají nic společného.Byl to hrozný pocit když si moji spolužáci začali vyklídat o mojí matce.Styděla jsem se za ni,ale nikdy jsem jí to nemohla říct do očí.Bála jsem se jí a nebyla jsem tak odvážná abych se jí postavila.Moje babička Clair,která mě měla moc ráda a vždy mi dávala pocit bezpečí bohužel zemřela minulý rok.Bylo to pro mě něco hrozného,když zemřel člověk kterého jsem milovala a ona milovala mě.Byla to ta nejlepší babička na světě a skoro jsem u ní bydlela,protože věděla jaká je moje matka.Když jsem šla do městské knihovny,knihovnice i děti v knihovně se na mě upřenýma očima dívali.Bylo mi dobreku a tak jsem si vzala rychle nějakou knihu a s brekem jsem běžela domů.Nevím proč se všicni myslí že jsem stejná jako ona,moje matka.Nevím proč se tak chová,ale jednou na to najdu odpověď.Snad..

Dnes je 1.Srpna a já jsem konečně našla odpověď na to proč se moje matka chová takhle.Našla jsem její deník.Je tmavě modrý a není zase až tak starý.Je tam mnoho popsaných stránek a já koneně najdu odpověď na spoustu mých otázek.